Je to již delší dobu, co proběhly, ale jistě jsou stále v paměti všech, jež je navštívili. Maturitní, chcete-li stužkovací plesy letošních absolventů našeho gymnázia. Měla jsem to štěstí, na všech těchto čtyřech plesech být a hlavně shlédnout jejich připravené programy. Nyní se je Vám, jež jste tu možnost neměli pokusím trochu přiblížit a Vám, jež jste tu možnost měli připomenout "Jak to všechno bylo…"
Po pár prvních dnech, co jsme se vrátili do školy po vánoční přestávce, jsme si mohli začít na chodbě všímat plakátků lákajících na první z těchto akcí - Maturitní ples třídy 4.A. Den vzal den a pátek 12. ledna byl zde. Krátce po osmé hodině se setmělo a vše ztichlo, poté napochodovaly na sál čtvrťačky v podobě "vojáků" a "robotí" chůzí za nimi přišla nepříliš početná skupina jejich spolužáků. Připravený tanec postupně nabíral na obrátkách a vyvrcholil příchodem pana generála v podání profesora Kouby. Potom proběhlo rádoby vojenské cvičení, což ovšem pana profesora příliš dlouho nebavilo a tak jej přerušil výkřikem: "Tak co, rozjedem to?", rozerval sako, odhodil čepici a šokoval. Jednak jeho růžovou košilí, jednak novým účesem, který mu, jak víme, vydržel ještě dlouho po plese. No a rozjeli to…
Ještě neutichly dojmy z tohoto plesu a už jsme se mohli těšit na další, tentokrát nás na něj zvala Oktáva B. O reklamě si směle dovoluji prohlásit, že byla masová. Letáky "Evolution of dance" s disko koulí byly téměř na každém kroku. Ani vyčůrat jsme se nemohli bez evoluce. Mnozí z nás této reklamě podlehli a v pátek 9. února se do měšťáku vypravili. Ještě než jsme se vydali na bar, všimli jsme si různě oblečených maturantů (od kuřete po Johna Travoltu) a nadšeně jsme shlédli jejich připravený program. Během okamžiku nás třída Oktáva B přenesla do roku 1956, období největší slávy krále rock´n´rollu, Elvise Presleyho. Už za pár minut však evoluce tance dospěla až k současným hvězdám jako jsou Eminem či Madonna. A od toho okamžiku zábava pokračovala v plném proudu až do brzkých hodin ranních. Za zmínku jistě stojí i připravené video, jež si třída připravila a v přestávce mezi programem a stužkováním nám ukázala. Jednalo se o krev, pot a slzy, které třída uronila během náročného tréninku, ale video nám taky dokázalo, že se všichni královsky bavili.
O necelý měsíc později jsme se v městském domě sešli opět. Tentokrát, abychom se podívali jak bude vypadat CHICAGO 2007 v režii Oktávy A. Něco málo po osmé hodině se na okamžik setmělo a po rozsvícení jsme se ocitli uprostřed 30. let v pravém americkém kabaretu. Elegantní pánové hráli kulečník či karty, přičemž je povzbuzovaly pokuřující dámy. Jiní tančili nebo si poroučeli drinky na baru a šikovné číšnice jim je ochotně nosily. Scénka se po pár okamžicích přeměnila v tanec. Nejdříve sóla tří párů, poté celé třídy. Pak se vše strhlo v jednu velkou kabaretní rvačku amerického stylu. Chaos nadobro utla až za pískotu a mohutného potlesku přicházející třídní profesorka Ďuričková, které podle mnoha názorů, její role vyloženě sedla. Tu posadili, růží obdarovali, v rytmu dotancovali do konce jejich osmiminutové skladby a nadšeně si vychutnali několikaminutový potlesk, jež jim nadělilo několik stovek diváků. Ano, na maturitní ples Oktávy A, proběhnuvší 2. března 2007, se přišla podívat neuvěřitelná tisícovka lidí. Jistě jim to stálo za to a nejen proto, že se celá třída včetně bývalé třídní profesorky Grešové sešla a zapařila na pódiu.
Dva týdny poté, jako poslední na řadě se svým maturiťákem, byla třída pana profesora Küchlera. Jako u jediného jsme do poslední chvíle netušili, co můžeme čekat. Oni sami to prý ještě pár dní před plesem taky nevěděli. Nakonec to ale zvládli dobře. Bravurní sólo si "střihl" jeden ze studentů, který seskočil z pódia a rozhýbal ostatní, aby pak společně předvedli tanec na mix moderních písniček.
Nyní bych chtěla vyzdvihnout výkon a ochotu pana profesora Němčáka, který nejen všechny tyto plesy, ale i jim předcházející zkoušky fotografoval. Fotek je spousta. A krásných.
Nemám nejmenší oprávnění, abych hodnotila, který z těchto plesů byl nejlepší. Ani bych to říci nemohla, jelikož to nevím. Líbily se mi všechny. A moc. Každé vystoupení mělo své kouzlo, každé bylo jiné. Každý ples měl svá plus, každý byl v něčem nej. Myslím, že pro každého z maturantů byl nejlepší právě ten JEHO ples, právě té JEHO třídy. Že si to všichni užili a jen tak na něj nezapomenou. A tak to má být.