close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Vždycky to nějak dopadne..

Malej velkej zázrak

1. října 2007 v 0:50 |  (ne)tvorba
Vidím to jako dneska. Bylo čtrnáctýho února, svátek zamilovaných. Pro mě nic extra oblíbenýho. Verča volala Martince (sestřence), aby je pozvala na její maturiťák.. "No nevím, mě je teďka furt ještě špatně.." "Co?" "Tak ono to tak z toho začátku bývá." "A co ti je? Však to je až za čtrnáct dní, to už budeš zdravá ne?" "No já nevím, to chvilku trvá, než se tam to malý usadí." "Eh..? Gratuluju!" "Ty to nevíš?" "Nevěděla jsem. Ježiš to je supr!"…Přišla za mnou a řekla mi to. Bylo mi nádherně. Radost, dojetí..moc toho:) Život je nádhernej.
Uteklo to jako finská od Coczky ze šuplíku. Návštěvy, ultrazvuky, postupné zvětšování bříška, zjištění, že to bude kluk..ta magičnost. To neuvěřitelný letní odpoledne, kdy jsem pozorovala ho..jak tam je. Kdy jsem ho cítila. Neskutečně úžasná Pavlínka. U toho všeho. Jak se těšila. Jak hladila bříško, mluvila na něj, říkala mu bráško, vojtíšku, těšila se. Asi nejvíc ze všech…
Je to tak čtrnáct dní (zase), co jsem s Marťou mluvila na ICQ, kdy nás zase navštíví, že tu dlouho nebyla a že ji chci vidět ještě před mimem, páč už to nikdy nebude jako dřív potom. A ona, ať navštívíme my ji. ( :super, ale honem za 14 dní rodím). Ten týden jsem byla nemocná, tak jsme se předběžně domluvily na konec tohoto týdne. A v pátek tam jely:) Bylo to fajn odpoledne. Popovídání, zas to šťastný pozorování, (To její břicho byl fakt magnet pro moje oči:) ) vtipkování, že do prosince to třeba stihne;) ..abych to uvedla na pravou Míru:) Oficiálně měla termín včera. Podle ultrazvuku ve středu. Ale třeba Pavlínku přenášela čtrnáct dní. Jedna její kámoška měla termín 3 týdny po ní a porodila v pátek. Druhá týden po ní a rodila ve středu. "Já už nechci přenášet. Chci aby to bylo rychle." A vytvářely jsme různý teorie, a že jí vypíšem porodní plán atd…:) A padlo taky něco o rození v autě. Že možný to je. Je to z Loukova do Přerova trochu daleko.. Nicméně bříško měla vysoko, bolesti žádné…odjížděly jsme s tím, že třeba se uvidíme za čtrnáct dní na babiččiných 75. Že bude "ještě celá".
Včera o půl čtvrté mi volá sistr. "Hádej co!" "Co? Vůbec nevim." "Vojtíšek je na světě!" …NEUVĚŘITELNÝ! Psal Tom. _..pravda, trochu nestandartním způsobem_ Tak jsme se bály, že fakt porodila v tom autě, nebo něco. Zase milion teoriíí. Ale oba jsou v pořádku. Díky bohu.
No a dneska na večer jsme tam jely. Má nadstandard pokoj, tak tam můžou návštěvy kdykoli.. Když jsem ho viděla, slzy se mi natlačily do očí. On je TAK NÁDHERNEJ! Frajer! Vojtěch Pořízek:) Malinká cedulka na malinké ruce pevně sevřené v pěst. Vlasů má habaděj. Načesaný do punku:) A…ježiš on je tak krásnej! Hebkej. Teplej. Sladkej. Malinkej. Teda na to, že má den - velikej! Prostě malinkej zázrak. Teda velikej!:) Čtyři a půl kila velikej zázrak (fyzicky)!:) Ovšem abstraktně..zázrak nepředstavitelného formátu:)
A teď Vám řeknu, jak to bylo. Ráno si Marťa uklidila, pozalívala kvitka. Co kdyby tu chvilu nebyla..Odpoledne, že jí nebylo trochu dobře. Bylo to furt takový nijaký. V knížce přečetla, že má vlízt do vany, že se to rozjede, nebo uklidní. Hodinu ve vaně a nic. Vylezla, nic. Takže klid. Tom se ptal, jestli má zůstat nebo může jet do práce. Furt nic, tak jel. Půl hodiny na to první kontrakce. Chvilku na to další. Tak volala, ať se vrátí. Za pár minut volala naproti sousedce (která s ní měla jít k porodu), že asi radši pojede. Vyjížděly o půl třetí z Loukova. V autě se to rozjelo. Irča (sousedka) ji uklidňovala, že kontrakce jsou po 4 minutách, že to je ještě dobrý, že to vydrží. Pavlínku měly dát do Dřevohostic k babičce, nestihly. Volala Tomovi, že se nestihne vrátit, ať jede rovnou do Přerova do porodnice. V přerově už to bylo po 2 minutách. "Já už ho cítím." "To vydržíš." Porodní je v druhým patře. Došly do prvního. "On už fakt leze." Sundaly kalhoty. A na dvakrát byl venku. Na podlaze v prvním patře. Na rohožce, kde je ještě dneska flek. U automatu s kafem. Ze sousedky, která se nedávno přistěhovala naproti Marti se stala porodní asistentka. Co asistentka, doktor!:) Ona ji porodila! V 15:00. A byli u toho všichni. Tom i Pavlínka! Jen doktor ne. No co. Kolem se shlukly sestřičky, stály opřený o zeď a s rukama v boku. Asi se jim dobře dívalo. "Doktora!" "Tom řval, Marťa řvala, Pavlínka brečela." Prostě Přerov. Nemocnice. Doufám, že se stydí! "Tak něco dělejte!" "Ale my nejsme porodní asistentky." "Tak zavolejte doktora!" No, dneska už je to jedno. Zvládli to. Povedlo se. Je venku. Je zdravej. Je nádhernej. Marťa je šikula. Irča je šikula. Vesmír je šikula, že tu ženu Marti "seslal". Jak v pátek Martinka říkala, že by chtěla, aby to bylo rychle. Takhle rychle to asi nečekala. Nikdo z nás. Ale je to. Bude se klukům chlubit ve škole, jak přišel na svět. Nebo mu to bude lízt krkem. Fakt je ten, že je nádhernej. A život taky. Jsem šťastná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ppettuli ppettuli | 1. října 2007 v 17:27 | Reagovat

Jůůů, já chci mít taky mimi :-) Dvojčátka... nebo stačí jedno, prozatím :D

2 hell hell | Web | 1. října 2007 v 19:37 | Reagovat

tyo, mazec pribeh.

doufam ze brzo prihodis fotky, at me zase chytnou ty matersky pudy :))

jinak prirovnani "uteklo to jako finska od Coczky ze supliku" me sejmulo. vyborny, andri.

3 coczka coczka | 4. října 2007 v 21:46 | Reagovat

příběh super...ale teda nesouhlasim s přirovnáním té finské...... ta ode mě zásadně neutíká!! (:

4 afi afi | 6. října 2007 v 15:10 | Reagovat

pravda, ta utíká spíš k tobě:)))

5 afi afi | 31. března 2008 v 22:24 | Reagovat

zapomela sem mj. zminit ze ani ochotne sestry prerovske nemocnice nenabidly neco na zabaleni tak si irca msuela vyslict tricko a zabalit ho!...ach

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama