Jak ti mám teď věřit?
Jak tě mám po tom co se stalo
stejným metrem měřit?
Pro jednou kvítí
se slunce nerozsvítí..
ale u nás to tak bylo..
já jsem byla kytka
a ty slunce co pro mě žilo-
vždy se rozsvítilo
Bolí mě srdce,
strašně moc
S tím co mám v ruce,
chci křičet o pomoc.
Byli jsme dvě skály,
které pevně stály,
které odolávaly,
když je vlny ohlodávály.
Mohla být bouřka,
mohlo být hnusně
vždy byla to zkouška
mohlo být krásně
My pořád stáli
jak ty dvě skály..
Myslela jsem, že
nás nic nemůže položit
až teď vím
co nás mohlo ohrozit
no, ono ohrozilo
děkuju, pěkně se mi s tebou žilo
skvěle bylo…BYLO
ale pokud sou dvě skály,
které nic na světě neporazí
ani jednu ani druhou..
tak co z toho vyplývá?
Nic jinýho už nezbývá
jediný, co může první z těch skal zničit
je to, čeho sem se bála…
Skálu zničí skála
a ona už tam nestojí, už neodolává..
Co na to říct? To se stává…
máš hodně zajímavý myšlenky..Teda básničky samozřejmě taky..ale ty myšlenky v nich mě vždycky dostanou..:))